2016/03/30

středa, března 30, 2016 | 9komentářů
štítky
,,Obálku duch otevřít nemůže. Přesto tohle adresuji tobě - schovávám ti sem celý náš svět, víš."

Všechno to začalo úkolem na hodinu literatury: ,,Napište dopis někomu, kdo zemřel." Naše hrdinka Laurel si vybere Kurta Cobaina, který svůj život ukončil mladý, stejně jako její sestra May. Svá trápení vkládá do dopisů, nejen Kurtovi, ale i Amy Winehouse či Riveru Phoenixovi. Vyrovnává se s odchodem mámy a tragickou smrtí své sestry.. a pak se objeví on. Zpočátku perfektní kluk se zvláštním jménem. Laurel si rozumí s dívkami, které zažívají podobná trápení. Jak se se vším vyrovná? Najde opět ztracenou chuť do života?
Od knihy jsem čekala hodně. Zaujala mě svou obálkou i anotací, takže jsem si řekla ,,Proč ne?" a koupila jsem si ji. Očekávala jsem smutný příběh.. ano, smutná kniha opravdu byla. Nevím, zda je to jenom můj osobní pocit, ale hrdinka mi přišla místy docela naivní, co se týká kluků a vztahů. Naopak ale chápu to, že se musela vyrovnat se ztrátou sestry a matky.. a taky je to přece jen středoškolačka.
Líbilo se mi, jak autorka zmiňuje (v hojném počtu) zemřelé hvězdy. Je fajn, když si připomeneme, že tito lidé opravdu žili. Nezapomínejme na ně. Moc díky autorce za zmínku o Rolling Stones, Nirvaně a Guns N' Roses!
Kniha je zajímavě psaná - v dopisech, které jsem adresované právě jedné ze zemřelých hvězd, jejichž záře pohasla moc brzy. Tudíž se tu objevuje i velké množství citátů. Palec nahoru za tohle.
Pořád je ale kniha u mne průměr, na Všechny malé zázraky, které řeší podobný problém, určitě ale nemá..



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/28

pondělí, března 28, 2016 | 4komentářů
štítky

Už se těším, až bude teplo a já budu moct fotit venku.

Ahoj! Jak jsem se zmínila už minule, tento měsíc byl na knihy chudší. Ale za pár dní slavím narozeniny, tak třeba něco přibude.

The Book Thief (Markus Zusak, dárek), Pán věže (druhý díl trilogie, Anthony Ryan, kamenný obchod Knihy Dobrovský), box pěti knih Percy Jackson (Rick Riordan, školní katalog Fragment)

Upřímně, ještě jsem nečetla ani jednu z výše zmíněných. Nejvíce se těším asi na Pána věže, první díl byl naprosto úchvatný, tak uvidíme. Oproti jedničce ho mám jako hardback, tudíž padá nošení do školy a čtení o volných hodinách. 650 stran je opravdu hodně. Stejná bichle je i The Book Thief neboli Zlodějka knih. Nečetla jsem ji ani v češtině, proto si asi zajdu do knihovny pro ČJ verzi. Nejspíš si ji nechám až na letní prázdniny. Co se týká Percyho, tak to jsem z části zhlédla první díl jako film, a líbil se mi. Proto jsem také sáhla po celé sérii. Co jsem se dívala, knihy jsou psány velkým písmem, tudíž by čtení mohlo být rychlé.

Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/26

sobota, března 26, 2016 | 10komentářů
štítky
Krásné sobotní odpoledne přejiÚsměv
Konec měsíce se už blíží a já jsem tu opět s oblíbenci.. tento měsíc na knihy nijak výrazně hojný nebyl, ale očekávala jsem to, celkový počet uvidíte v knižních přírůstcích, které publikuji hned jak to půjde.





1) Na čtení jsem moc času neměla, tudíž tu mám jen jednu knihu, která mě nadchla a to Všechny malé zázraky od Jennifer Niven. Recenzi jsem už napsala, takže si o ní můžete více přečíst tam. Určitě by ale stálo za to zmínit i Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, který mi půjčila kamarádka.




Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/24

čtvrtek, března 24, 2016 | 10komentářů
štítky ,

Velikonoční prázdniny jsou tu, a tento svátek za rohem.. ach, taky ho tak nesnášíš?
Z dívčího pohledu jsou tyto dny utrpením, mně osobně přijde česká tradice s pomlázkou dost.. násilnická? Barvení vajíček a celkově vyrábění není mojí silnou stránkou a pečení beránka - chudák podpálená kuchyně. I tak bych se ale chtěla podělit o své tipy, jak tyto svátky strávit poklidně a co nejbezpečněji..

Vypni zvonek. Toto dělám každý rok a opravdu se to hodí. K nám sice moc chlapců nechodí, ale i kdyby.. no, prostě dělej, že nejsi doma.
Sluchátka a hlasitá hudba. To vlastně souvisí s bodem jedna. Volume na max. Užij si ten pocit nic nedělání. Zkrátka - opět dělej, že nejsi doma.
Pečení? Jen bezpečně. Pokud už pečeš, tak ti gratuluji, protože jak jsem už zmínila, kuchyně není moje oblíbené místo. Každopádně od zapnuté trouby neodcházej, cokoli se může pokazit a požár fakt nechceš.
Utíkej! Jsi odvážná? Pak vyraz v pondělí ráno do ulic a utíkej před pomlázkami! Je to ohromná zábava, zvlášť s kamarádkou.
Čti a čti. Sáhni po nějaké dobré knize, uvař si čaj nebo kávu, ulehni do křesla a čti celý den. Jsou přece prázdniny, ne?
Barvení vajíček. Moje ne moc oblíbená aktivita, ale pokud ráda tvoříš, tohle tě bude určitě bavit.
Rodina má přednost. Velikonoce a celkově všechny svátky bychom měli trávit s našimi nejbližšími. Já každoročně navštěvuji lidi, které jsem už delší dobu neviděla.
Kamarádi a slunce. Svítí venku nebo je prostě jen pěkný den? Vyraz ven s přáteli! Určitě si to užijete.
Procházky. Les je fajn místo k pročištění mysli.. říkají to všichni, a opravdu je tomu tak. Zkus se zaposlouchat do zvuků přírody a prostě se vypnout. Nabiješ novou energii a hned ti bude líp.



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/22

úterý, března 22, 2016 | 4komentářů
štítky ,
Tagy jsou fajn - ráda čtu zpovědi druhých a nebo na otázky sama odpovídám. Je to zábava, proto jsem si dnes pro vás připravila 100 otázek, na které se nikdo neptá..


1. Spíš s otevřenými nebo zavřenými dveřmi? Myslím, že z hlediska rychlého úniku při nebezpečí jsou otevřené dveře praktičtější. 
2. Bereš si domů šampony a kondicionéry z hotelu? Obvykle ne. 
3. Spíš se zataženými závěsy nebo žaluziemi? Ano, ale i bez nich bych pravděpodobně usnula.
4. Ukradla jsi někdy dopravní značku? Samozřejmě, že ne. 
5. Používáš post-it nálepky? Mám je všude.. 
6. Vystřihuješ si kupóny, aniž bys je použila? Ne.
7. Bylo by ti milejší, kdyby tě napadl medvěd nebo roj včel? Ani jednoho se nijak nebojím, ale asi spíš medvěd. 
8. Máš pihy? Asi jsem slepá, ale žádné nevidím.
9. Usmíváš se vždycky na fotkách? Snažím se. 
10. Co tě nejvíc u lidí rozčiluje? Závist, pomstychtivost.. jo, a taky nenávidím rap, takže hudební vkus. 

Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/20

neděle, března 20, 2016 | 12komentářů
štítky
Opuštěný sirotčinec na tajemném ostrově poblíž Walesu. Nezní to strašidelně?
Dědeček šestnáctiletého Jacoba je tak trochu podivín a možná i šílenec. A nebo ne? Co když je na jeho příbězích a zažloutlých fotografiích podivných dětí něco pravda? Náš hrdina se na to snaží přijít. Po rodinné tragédii se začíná chovat divně i on, začíná mu snad, jak se říká, šplouchat na maják? Podnikne cestu na ostrov z dědečkových historek a objeví tu řešení oné hádanky.
Je i on podivín? Tím si není jistý ani on sám..
Knihu mi doporučila kamarádka, tímto ji srdečně zdravím.
Nejvíce se mi líbilo to, díky čemu podivné děti vlastně neumřely, i když měly být dávno po smrti. Miluji historické knížky, zvlášť ty příběhy z druhé světové války, takže myslím, že tohle byla knížka přesně pro mě. K tomu je plná fantasy prvků - děti s zvláštními schopnostmi, netvoři a stvůry..
Děj doplňují i staré fotografie ze soukromých sbírek čtenářů.
U této knihy je těžké napsat recenzi, aniž byste prozradili důležitou zápletku, proto tímto svůj článek ukončím, ať toho neprozradím moc.. Snad jen můžu dodat, že pokud jste knihu nečetli, přečtěte si ji co nejdříve, protože na podzim půjde do kin film!



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/17

čtvrtek, března 17, 2016 | 4komentářů
štítky , ,
Krásný večer všem
Včera jsem po asi půl roce ukrutného čekání zašla s mojí kamarádkou a bráchou do kina na aktuální novinku - Alianci. Určitě víte, že předlohou tomuto filmu se stala stejnojmenná kniha od Veronicy Roth. Jaký je tedy můj celkový dojem z filmu
Obsazení: Jelikož Shailene patří k mým oblíbeným herečkám, spokojená jsem. Úsměv Theo James alias Tobias Eaton je absolutně skvělý, a opravdu hodně jsem si oblíbila Milese Tellra jako Petera. Někteří herci mi do rolí nesedli, například Ansel Elgort jakožto bratr hlavní hrdinky nebo Ray Stevenson jako otec Tobiase. 95% 
Kamera a efekty: Některé části mi přišly zbytečně rozostřené, některé efekty až moc přeplácané. 89%
Prostředí: Knihu jsem četla někdy na podzim a popravdě mě vůbec nebavila, ale tohoto jsem si všimla už v traileru - neměl se příběh dít v zimě? Čekala jsem krajinu plnou sněhu, mrznoucí lidi a ledový vichr, a ne rozpálenou pláň podobnou Marsu. Nijak si v knize nevybavuji neviditelnou bránu za hradbami. A takových chyb a změn je tu prosím ještě víc.. 25% 
Děj: Kámen úrazu celého filmu. Kamarádka a brácha knížku nečetli, tudíž jim to divné nepřišlo, ale mně ano. Ze začátku jsem na plátno hleděla s výrazem "Jakože cože?", ale časem jsem si na změny zvykla. Vcelku mě dopálil konec s tím plynem. Takhle to doopravdy nebylo. 20%
Celkový dojem: Film mě překvapil, a to z valné většiny nemilým způsobem. Každopádně, jak jsem již zmínila, kniha se mi vůbec nelíbila, takže jsem spoléhala na krásu filmu. Počítala jsem se změnami, protože i Rezistence je z velké části pozměněná, ale toto mě opravdu dostalo. Velké plus ale přidávám za vtipné hlášky, u kterých brečím smíchy doteď. Herecké výkony jsou ale úžasné. Za mě fajn sci-fi film, na který ale brzy zapomenete. Alespoň teda v mém případě.



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/15

úterý, března 15, 2016 | 4komentářů
štítky ,
AhojÚsměv
Poslední dobou nemám moc nápady na to, jaké články psát (do komentářů mi můžete napsat, co byste rádi četli), ale dnes ráno mi hlavou prolétla jedna myšlenka. Jaká? Jednou za měsíc bych se podělila o své oblíbené písničky. Udělala bych z toho takovou sérii, příspěvky tohoto typu můžete očekávat vždy v polovině měsíce. Na konci [28.-31.den v měsíci] totiž publikovávám knižní přírůstky a oblíbence, tak aby těch shrnovacích článků nebylo moc.. Co vy na to? Jaké songy jste si v poslední době oblíbili vy?

1. SABATON - To Hell and Back
Příběh Audieho Murpyho, nejvíce vyznamenaného vojáka americké armády. Byl z Texasu a nejprve se účastnil bojů 2. světové války, byl nasazen ve válce v Koreji a dokonce i ve Vietnamu. Trpěl ale silným posttraumatickým stresem a bez léku nebyl schopen fungovat. Ve chvíli, kdy byl závislý na lécích, se na týden zavřel v motelu a snažil se závislosti zbavit. Podařilo se mu to a stal se uznávanou filmovou hvězdou. 


Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/12

sobota, března 12, 2016 | 4komentářů
štítky
Violet Markeyová si už od dětství plánuje budoucnost, těší se až odmaturuje a nastoupí na vysněnou vysokou školu.
Theodora Finche fascinuje smrt. Chce se zabít, ale pokaždé ho něco zastaví.
Tím něčím se jednou stala právě Violet - to bylo, když se potkali na školní zvonici.
Violet při tragické nehodě zemřela sestra, Finche a jeho rodinu opustil otec. Oba si něčím prošli, ale každý se s tím vyrovnává jinak.
Jak už to tak bývá, dva protiklady se potkaly a daly dohromady i přes zákaz rodičů. Violet časem zjišťuje, že Finch přece jenom není takový blázen, za jakého ho ostatní mají..
Kniha mě chytla a už nepustila. Ani jsem nevnímala otáčení stránek a délku textu, prostě jsem jen četla a mrzelo mě, že tak skvělý příběh najednou končí.
Najednou si uvědomíte, že sebevrazi kolem vás jsou a vždy budou. Jak se na konci zmiňuje autorka, každých čtyřicet vteřin se na světě někdo dobrovolně připraví o život a každých čtyřicet vteřin po tomto člověku zůstane nešťastná rodina a přátelé.
Příběh se odehrává střídavě z pohledu Finche a z pohledu Violet, díky tomu vidíme jejich odlišné pohledy na svět. Skvělý nápad, který jsem opravdu ocenila.
Myslím, že na tuto knížku budu ještě dlouho vzpomínat..



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/10

čtvrtek, března 10, 2016 | 2komentářů
štítky

[může obsahovat důležité momenty prvního dílu!]

Clary Frayová si přeje, aby se její život vrátil do normálu - lovci stínů, vlkodlaci, upíři, .. už toho bylo na mladou dívku dost. Její matka stále leží v kómatu a lékaři si s ní nevědí rady. K tomu ještě ten fakt, že kluk, kterého miluje, je její bratr.. A z kamaráda Simona se stane někdo úplně jiný.
Kniha svižně navazuje na první díl, takže pokud jste ho četli před delší dobou a děj si nepamatujete, doporučuji si jedničku přečíst znovu nebo se alespoň podívat na film.
Objevuje se tu nová, vcelku podstatná postava, vlkodlačice Maia.
Na knize mne zamrzelo to, že Jace se svými vtipnými poznámkami kamsi zmizel.. zkrátka, není už tak úžasný a okouzlující jako dřív.
Na prvním díle se mi líbilo postupné vysvětlování toho, kde se vlastně lovci démonů vzali, jak funguje Spolek a podobně. V MzP už tedy pochopitelně není co vysvětlovat.
Mrzelo mě také to, že se v knize prakticky nic nového neudálo, nic nového jsme nezjistili - až na Simona a novou Maiu. Prakticky byl tento díl úplně k ničemu, ale nemůžu říct, že by mě nebavil. Četl se opravdu hodně rychle. Nevím, čím to je, ale mně přijde Valentýn jako celkem fajn chlapík. Úsměv Každopádně jsem zvědavá na další díly, od této autorky u mě ale pořád vede Mechanický anděl.

(děkuji Lucy Lillianne za tyto hvězdy Úsměv


Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/08

úterý, března 08, 2016 | 4komentářů
štítky , ,
Právě tu poslouchám Powerwolf, objednávám tričko Sabatonu, píšu článek a louskám buráky (..když Sever válčil s Jihem, tak zem jde do války.. :D). Docela fajn kombinace, no ne?
Každopádně jsem na pár dnů - minulý týden jsem měla jarní prázdniny - opět zavítala do našeho hlavního města.. do Prahy. Ty základní památky už mám dávno prošlé, ale pravidelně navštěvuji divadla a výstavy a podobné věci.
Ve čtvrtek třetího března jsem k večeru společně s rodinou dojela vlakem na pražské hlavní nádraží. Naivně jsem si myslela, že si ve vlaku něco přečtu, ale kdepak, dvě hodiny jsem strávila posloucháním hudby. Ale jinak v pohodě..
V pátek jsme ráno vyrazili na výstavu o Titanicu. Líbila se mi moc, jediné, co bych vytkla, je špatné řazení ,,událostí". Texty a výklad o srážce s ledovcem, následuje hledání vraku v 21.století a pak znovu záznamy o srážce a věci vytažené z lodi? Popravdě, trošku jsem se v tom ztrácela. Na začátku výstavy každý návštěvník obdržel rádoby cestovní pas s informacemi o člověku, který na Titanicu skutečně plul a na konci zjistil, zda právě on či ona potopení přežil. Já ne, to mi docela zkazilo den. :D Můj cestovní pas vpravo na fotce.
Co mi už ale tento den vylepšilo a zpříjemnilo, byla autogramiáda blogerek a youtuberek Nicole a Lucky z A Cup of Style. Říkala jsem si, že když už v té Praze jsem a zrovna v Letňanech, že se do obchodního centra na podpisovku zastavím. Musím říct, že holky jsou opravdu úžasné, milé a strašně krásné. A taky moc hezky voní! :D Ještě jednou bych jim chtěla poděkovat za těch pár minut v jejich blízkosti, za podpis a fotku. Takže ještě jednou dík! :)

V nákupním centru jsem si vybrala i dárek k svátku - druhý díl trilogie od Anthonyho Ryana a to Pána věže. Je to ještě větší bichle než první díl, takže ji budu zase číst minimálně dva týdny, ale opravdu se na ni těším. Nechyběl ani bubble čaj, dala jsem si okurkový s jahodou a ještě něčím, na co už si nemůžu vzpomenout. :D Každopádně druhý čaj na fotce je bráchy.

V sobotu jsme opravdu natěšení navštívili Divadlo Hybernia, kde hráli muzikál Přízrak Londýna. Myslím, že Jacka Rozparovače zná snad každý. Miluju 19.století a zvlášť Anglii, takže doteď vstřebávám zážitek. Jako vraha prostitutek jsem tipovala úplně někoho jiného, než kým ve skutečnosti byl. Myslím, že ze mě detektiv asi nebude..









Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/04

pátek, března 04, 2016 | 2komentářů
štítky
Ahoj, vítám vás u nového článku!
Dnes tu máme moje oblíbené věci za minulý měsíc. Jedná se o mix všeho - knih, kosmetiky, oblečení či hudby nebo filmů. Tak jdeme na to!



1) Knihy jsem si zamilovala hned dvě. O obou tu na blogu již zmínka byla. Obě slibují drsný fantasy příběh a musím říct, že je to pravda. :) Půlnoční koruna od Sarah J. Maas je moje srdcovka, v příběhu se objevuje více kouzel, magie a znamení Sudby než v prvním díle. Fandíte Dorianovi nebo Chaolovi? Já jsem tedy team captain! :D
K Písni krve od Anthonyho Ryana (první díl z připravované trilogie) už nevím, co víc napsat, všechny své pocity jsem vměstnala do recenze.







Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek


2016/03/01

úterý, března 01, 2016 | 4komentářů
štítky


Kniha vypráví krutý příběh chlapce Vélina Al Sorny, jehož otec - válečník ve službách vládce Sjednoceného království krále Januse - ho v necelých jedenácti letech zanechal na prahu Šestého řádu. Šestý řád cvičí a připravuje nové bojovníky ve službách Víry. Vélin za to svého otce nenávidí. V řádu se však seznamuje s jeho vrstevníky. Přišlo jich jedenáct, zbylo jich pět. Zkoušky jsou kruté a nepřipravení umírají.
Po dokončení výcviku Vélin bojuje ve službách krále stejně jako jeho otec. Má z toho radost? Nikoli. Nejraději by všeho nechal a žil poklidný život.
Kniha je rozdělena na několik částí, na začátku jednotlivých částí nalézáme Vernierovy zápisky při plavbě na Meldenejské ostrovy, kde Vélin následně soupeří s místním Štítem a zároveň Vernierovi vypráví svůj příběh.
Opravdu nechápu, jak to ti autoři dělají.. to celý život svá díla ukládají do šuplíku a pak vytáhnou, a nebo trefí přímo do černého? Miluju tento debut! Tohle pro mne znamená fantasy - drsné prostředí, intriky, magie a krvavá akce. I když, ta prastará kouzla se více objevují až v asi poslední třetině knihy. Do děje jsem se vžila a nedokázala jsem přestat číst. Nejhorší byl pro mě konec - čekala jsem vysvětlení, které nepřišlo a náhlý zvrat na posledních stránkách mě rozmetal na tisíc kousků. V nejbližší době si pořídím i druhý díl, Pána věže, a závěrečná trojka, Královna ohně, vychází v češtině na podzim.



Email This Share to Facebook Share on Google Plus Share to Twitter Pin This

Celý článek